neděle 13. dubna 2014

Bajdovi jsou tři měsíce!

Není možná, že máme Bajdu jen měsíc! Přijde mi, jakoby tu s námi byl odnepaměti.
Když koukám na fotky, tak za tu dobu opravdu vyrostl! Což mi sousedé opakovaně potvrzují.



Za ten měsíc jsme krásně stihli socializovat, chodíme sice nejvíc u nás mezi poli a lesy, ale zvládáme dojít vyzvednout Julku ze školky, což je nějakých 20 minut svižné chůze a 30 minut trhané chůze zpět.
Taky jsme byli ve městě, kde Bajda překvapivě rychle pochopil, že tam nemá cenu vítat každého naproti jdoucího člověka. Než jsme došli do městského parku na hřiště, tak byl uťapanej a hned zalehl pod kočárek a byl spokojenej, že má krytí ;).
Dnes na cyklostezce to probíhalo více než dobře, sice ho projíždějíci cyklisti a onlinisti zajímali, ale nikoho, kromě Julky na kole nehonil.
Taky jezdíme občas autem na kratké trasy, což ve většině případou zvládá bez ztráty kytičky (poblití). V současné sestavě jezdí na předním sedadle a zcela bez problému pochopil, že za volantem nemá co dělat. Taky mi, na rozdíl od většiny chlapů, do řízení nekecá ;).

Je vidět, jak Bajda postupně získává jistotu, když míjíme štěkajícího psa za plotem, tak už tolik nevystřeluje vpřed ve snaze utéci. Vlak už je úplně v pohodě, náklaďáky zato ještě nějaký čas budeme muset trénovat. Zatím se Bajda netváří, že by byl nějaký velký milovník vody, ale čumák přeci jen smočí. Kaluže ovšem obchází obloukem a dostat ho do deště je úkon téměř nadlidský.

Ovšem pokud je pěkné počasí je úkon nadlidský dostat ho domů. Je spokojený venku na zahradě, čučí do polí nebo se zlobí s kocourem a když už je velká nuda, tak zapluje do nového pelechu. Když ho volám domů, tak se na mě dívá tím pohledem  "Co zas otravuješ? Tady je mi nejlíp!"


Co se ostatních psů týká, tak v nejbližším okolí je jen jeden, který se opravdu, ale opravdu nechce s Bajdou kamarádit. Ostatní psi jsou v pohodě a největší kamarád je s Bendžím a Ebynou (což jsou sourozenci), s kterýma řádí a oni se rádi nechají ke hře zlákat.




S kocourem už jsou taky jedna ruka. Teď se situace trošku obrátila a na procházkách je to Čenda, kdo provokuje. Taky už se od kocoura nechá odvolat, což je skvělé a častěji ho pouštím ze stopovačky. Pěkně se drží kolem nás. Taky s povely jsme pokročili, kromě ke mně a sedni, což už je rutina, začal po velkém přemlouvání poslouchat na  lehni, zůstat (jen kousek), dát pac (na třetí pokus pochopil!)


A jestli Čenda je největší parťák a zdroj zábavy venku, tak doma je to určitě Klaudie. Tvoří spolu vcelku úspěšný gang, kdy Klaudi vyhazuje věci ze šuplíků a za zády jí stojí Bajďocha a co se mu líbí, odnáší v zubech k dalšímu zpracování ;) Taky se dělí o hračky, jídlo a pelech. Jen tý mámy je furt málo pro oba ;)