Náš první výstavní podzim

Úspěch na Olomoucké speciálce mě tak nadchnul, že jsem se dokopala zase něco připsat na blog :)

Takže: Speciální výstava při EV v Olomouci, 25.10.2014, pro nás byla premiérou ve třídě mladých, kde už jde o medaile! Po dvou VN1 posudcích z Litoměřic a Mladé Boleslavi získal Bajda na speciálce V1 a CAJC! Náhle se z něj stal čekatel junior žampión...

Po tom, co jsem viděla známky u dlouhosrtstých kolií, které Dina Korna posuzovala před námi, to byl opravdu šok! Ale velmi příjemný - málem mi slza ukápla. Že ten náš kovaný puberťáček - samá ruka, samá noha - se líbí i někomu dalšímu než mě ;)

Navíc parťákem ve třídě nám byl Galenit Leneli, kterého jsme potkali už v Bolce a tam mi oproti Bajdovi připadal velmi statný, dospělý, krásný...Takový, že jsem si říkala, že kdyby takhle dospěl i Bája, byla by to nádhera. Navíc má Galenit sympatické majitele...

Po nudném čekání na výstavě se Bajda velmi vyřádil u babičky v Lužné se Sárou a to byla asi nejlepší odměna vůbec...

Nicméně toto bylo jen rozehřívací kolo. Hned následující víkend nás čeká pražské kombo DuoCACIB a koncem listopadu zase klubové kombo v Mladé Boleslavi. A tam musíme určitě, protože si bude moci Bajdu předvést i Julka a ta se na to obrovitánsky těší. Ještě, že mě děti podporují a tatínek tam musí podlehnout přesile ;)

Život se psem -- původni text )

Blogy vetsinou vznikaji díky věcem, po kterých toužíme, o kterých sníme. Blogujeme, když si představujeme, plánujeme a toužíme po svém snu. A tak většina blogů skončí jakmile se náš sen splní. Už nemusíme snít a přemítat, můžeme žít svůj sen a blog ztrácí smysl....

Bajdovi bylo v pondělí půl roku! Už čtyři měsíce si žijeme náš (můj) sen ;)

V půli roce už máme za sebou výměnu mléčných zubů a Bajda začíná zvedat nožičku a přestává místy poslouchat. Začíná nám ta puberta brzy.

Už od čtyřech a půl měsíce začal hlídat a vypadá to, že to vzal za svojí hlavní povinnost, z čehož nemá radost tatínek, když Bajda krutě hlídá i ve dvě ráno, pak v půl čtvrté a i v šest, kdy k sousedům přijíždějí první řemeslníci...

Jinak život s Bajdou obnáší samé radosti. Děti ho milujou, hlavně naše malá. Velkou posloucha hned po me nejvic a ví, že od ní může čekat jen dobré. Kdežto malá je nezmar, ale zase jí může beztrestně okusovat, když se po něm válí a tak jsou spokojení oba. Naše dvě mimina :)

Taky už jsme s Bajdou byli u babičky na Slovensku. Cestu zvádnul v kennelce v kufru auta na jedničku. Jak jinak. Seznámení s místními pejsky proběhlo nad očekávání dobře. Nakonec měla větší radost Sarah Britany z Malého města, téměř dvouletá NO, než Majka - čtyřletý raťafák z útulku. Přeci jen se mladí víc vyřádili. Navíc jako bonus Sára naučila Bajdu, že voda v Dunaji je naprosto v pořádku a cáchat se v ní je veliká sranda. Bajda z toho byl sice dost vyřízenej, ale zato nám pěkně ukázal, jak umí pást a zdatně vyháněl Sáru z vody, protože mu to přeci jen přišlo podezřelé :D

Učení ho taky baví - jen nesmí být moc vedro a moc zvěře v okolí :) Ale je fakt, že i když honí zajíce i srny, tak se po pár set metrech tryskem vrací, aby se ubezpečil, že je vše v pořádku a pak zase vyráží do polí.

Také jsem od června přestala krmit Bajdu granulemi a přešla jsem na syrové maso. Zatím pořád ještě zkoušíme a hledáme co jemu i mně bude vyhovovat, ale je to na dobré cestě. Před 14ti dny jsem zapoměla Bajdovi na snídani rozmrazit maso, tak dostal granule a koukal do misky dost nechápavě i když je nakonec sežral. Také se postupem sezóny ukazuje, že Bajda je nejen masožrout, ale i ovocežrout. Začal třešněmi, pokračuje jahodami, špendlíky a uvidíme jestli se pustí na podzim i do švestek. Naopak rybíz byl na něj asi moc kyselý a malinou taky pohrdl.

V nejbližší době náš čekají na cvičáku stopy, na což se moc těším a chci s Bajdou taky zkusit nějaké pasení. V srpnu pak mezinárodka v Boleslavi a uvidíme co vymyslíme na podzim...

Život se psem

Teď jsem dopsala takový krásný a dlouhý příspěvek. Jen jsem to psala asi moc dlouho na to, aby se to kruci někde uložilo :((

Takže dnes už jen ve zkratce dle fotek a snad až mě přejde zlost, že jsem to nejdřív nezkopírovala do mejlu jako obvykle.

Bajda od 4,5 měsíce urputně hlídá!

Bajda miluje děti, ale tuhle malou nejvíc!

Bajda byl na Slovensku. Vše proběhlo na jedničku + si zaplaval v Dunaji a pásl Sáru.

Z ovoce Bajda nejí jen červený rybíz ;)

První výstava

V sobotu 24. května jsme vyrazili do Litoměřic na naší první výstavu.
Velmi milé setkání s paničkami rodičů našeho Bajdy a kromě rodičů se Bajda potkal i se sestřičkou Algidou (a tetou Viti).

Získali jsme ocenění VN1, ale že bych z toho byla nadšená, to nejsem. Opět jsem podlehla svým idealistickým představám, že se od rozhodčího dozvím něco, co sama jako laik nejsem schopná vidět.

Jenže jsem se dozvěděla toto: 4 měsíční pes, dobře se vyvíjející. Ještě ne zcela pevně umístěna varlata v šourku. Pes se dobře pohybuje.

Řekněte mi něco co nevím! Že se dobře pohybuje nevím jak rozhodčí, paní Libuše Ubrová zjistila, protože jsme ani nedostali příležitost oběhnout kruh. Jen jsme promenádovali před její židlí (z které se mimochodem po celou dobu nezvedla). Zuby a koule osahával pán (nevím kdo to byl), rozhodčí na Bajdu ani nesáhla.
No, napoprvé nic moc.

Naštěstí si to aspoň užili moje holky. S tatínkem jely do Litoměřic vlakem a mezi pejskama je to bavilo :)

Bajda šikula

Dnes bych se chtěla s Bajdou jen chlubit: kolik během dvou návštěv cvičáku dostal pochval a jak vznikali fotky s Karlem Landou.

Tak nejdřív cvičák, ten totiž máme jen přes pole :)
Poprvé jsem se dozvěděla o základních pravidlech, která se dodržují a podle kterých se k výcviku přistupuje. A Bajda měl za úkol jen celý prostor prozkoumat a seznámit se s ním. Takže Bajda si vše očichal a prolezl a nejvíc mně překvapil, když si jen tak mýrnyxtýrnyx sám vylezl na kladinu a celou jí přešel - já jen lapala po dechu. On je opravdu velký salámista a ničeho se nebojí, všechno zkusí.

Podruhé jsme probírali přivolání "ke mně" a "k noze". A já jsem pochopila, že na cvičáku se sice cvičí, ale nikoliv psi ale lidi. Teda lidi, ze kterých se mají stát psovodi. A když o tom tak přemýšlím, dává to velký smysl. Bajda je zářným příkladem toho, že vlastně všechno umí, jen se mu to musí správně vysvětlit!
Taky jsme vyzkoušeli jaký bude mít vztah k překážkám. Takže Bajda se opět ke své velké radosti dostal na kladinu a také jsme mu maximálně rozložili veliké áčko. No jasně, přeběhl ho jako nic, ani jsem ho nemusela volat :D

Na potřetí jsme opravili moje chybky při obojím přivolání a protože příští týden cvičák nebude, tak jsme přidali i lehni a Dáša mi vysvětlila, jak by měl ve finále vypadat povel aport. Takže dlouhá cesta před námi. I když! Bajda si žmoulal toho svýho plyšovýho slona a štěkající psy kolem ho vůbec nemohli vyrušit. Taky se vždy tetelím pýchou, když se motá kolem mně a odláká ho příslib pamlsku. Je to takový můj mamánek...
Taky se štěkáním nám to prý půjde velmi lehce ;)

Ze cvičáků mám tedy pocit, že Bajdovi všechno jde, nic ho nerozhází, ničeho se nebojí, paničky se drží, aport donese i pustí, zkrátka nový James Bond v zárodku ;D

Takže pokud mu to já nepokazím bude to super poslušný pes, co si se vším poradí.

A focení - to bylo takové hravé odpoledne. Bajdu to zkraje hned bavilo, hlavně když zjistil, že pamlsky padají nejen ze mně, ale i ze strejdy Karla. Jenže pro focení bylo to jeho nadšení kontraproduktivní. Počítám, že i Karel měl mezi fotkami spoustu těch blížící se rozmazané tlamy ;)
Ale proběhli jsme polem i odkvétajícími pampeliškami (Bajdu obzvlášť baví to pole), snažili se pózovat na zahradě i v úvozu a výsledek můžete vidět ve fotogalerii.

Bajdovi jsou tři měsíce!

Není možná, že máme Bajdu jen měsíc! Přijde mi, jakoby tu s námi byl odnepaměti.
Když koukám na fotky, tak za tu dobu opravdu vyrostl! Což mi sousedé opakovaně potvrzují.

Za ten měsíc jsme krásně stihli socializovat, chodíme sice nejvíc u nás mezi poli a lesy, ale zvládáme dojít vyzvednout Julku ze školky, což je nějakých 20 minut svižné chůze a 30 minut trhané chůze zpět.
Taky jsme byli ve městě, kde Bajda překvapivě rychle pochopil, že tam nemá cenu vítat každého naproti jdoucího člověka. Než jsme došli do městského parku na hřiště, tak byl uťapanej a hned zalehl pod kočárek a byl spokojenej, že má krytí ;).
Dnes na cyklostezce to probíhalo více než dobře, sice ho projíždějíci cyklisti a onlinisti zajímali, ale nikoho, kromě Julky na kole nehonil.
Taky jezdíme občas autem na kratké trasy, což ve většině případou zvládá bez ztráty kytičky (poblití). V současné sestavě jezdí na předním sedadle a zcela bez problému pochopil, že za volantem nemá co dělat. Taky mi, na rozdíl od většiny chlapů, do řízení nekecá ;).

Je vidět, jak Bajda postupně získává jistotu, když míjíme štěkajícího psa za plotem, tak už tolik nevystřeluje vpřed ve snaze utéci. Vlak už je úplně v pohodě, náklaďáky zato ještě nějaký čas budeme muset trénovat. Zatím se Bajda netváří, že by byl nějaký velký milovník vody, ale čumák přeci jen smočí. Kaluže ovšem obchází obloukem a dostat ho do deště je úkon téměř nadlidský.

Ovšem pokud je pěkné počasí je úkon nadlidský dostat ho domů. Je spokojený venku na zahradě, čučí do polí nebo se zlobí s kocourem a když už je velká nuda, tak zapluje do nového pelechu. Když ho volám domů, tak se na mě dívá tím pohledem  "Co zas otravuješ? Tady je mi nejlíp!"

Co se ostatních psů týká, tak v nejbližším okolí je jen jeden, který se opravdu, ale opravdu nechce s Bajdou kamarádit. Ostatní psi jsou v pohodě a největší kamarád je s Bendžím a Ebynou (což jsou sourozenci), s kterýma řádí a oni se rádi nechají ke hře zlákat.

S kocourem už jsou taky jedna ruka. Teď se situace trošku obrátila a na procházkách je to Čenda, kdo provokuje. Taky už se od kocoura nechá odvolat, což je skvělé a častěji ho pouštím ze stopovačky. Pěkně se drží kolem nás. Taky s povely jsme pokročili, kromě ke mně a sedni, což už je rutina, začal po velkém přemlouvání poslouchat na  lehni, zůstat (jen kousek), dát pac (na třetí pokus pochopil!)

A jestli Čenda je největší parťák a zdroj zábavy venku, tak doma je to určitě Klaudie. Tvoří spolu vcelku úspěšný gang, kdy Klaudi vyhazuje věci ze šuplíků a za zády jí stojí Bajďocha a co se mu líbí, odnáší v zubech k dalšímu zpracování ;) Taky se dělí o hračky, jídlo a pelech. Jen tý mámy je furt málo pro oba ;)

Bajdův desátý týden

Desátý týden Bajdova života a druhý týden v novém domově. Hrozně to utíká, dle slov sousedů nám pes roste jak z vody a opět jsme zažili s Bajdou spoustu věcí:
V pondělí jsem aplikovala spot on a v sobotu jsem našla první klíště.
Zjistili jsme, že v dešti Bajda na procházky chodit opravdu nechce.
Bajda nechce chodit čůrat ani uprostřed noci a odmítá opustit pelech.
Tudíž vydrží bez venčení od půl desáté do půl šesté.

Nejoblíbenější kamarád je strejda Bendží (ohař x berňák).
Bajda je pes vítací, vrhá se ke všem lidem, kteří nás míjejí na procházce.
Zvládli jsme se seznámit s vlakem, potokem, hlavním tahem na Mladou Boleslav a vesnickými čokly za plotem.
Poznali jsme se s ještě více sousedy a jejich psy (Bajda se zamiloval do pudlice Lízy).
V druhém týdnu Bajda přišel na to, že procházky jsou fajn a už nepotřebuje přemlouvat po cestě.
Bajda stále nepřišel na to, že nemá šlapat na kocoura nebo mu jednou to oko fakt vyškrábne (dnes proběhl jeden velmi úspěšný kocourův pokus).
Čenda přišel na to, že nechat se honit Bajdou na procházkách je vlastně docela sranda.

Klaudie přišla na to, že když nepřestane strkat prsty do Bajdova oka, dostane štípanou pusu (doslova!).
Bajda začal jíst 3 x za den a úplně to stačí (začal se na jídlo těšit).
Když se Bajda bojí, přijde se mazlit za paničkou a jeho tělo se tím prodlouží cca o jeden metr (a tím se kolem mě snaží omotat).
Bajda i Klaudie mají stejné oblíbené hračky: pet lahev, víčka od přesnídávky, knížky (jen Klaudie listuje a Bajda okusuje).
Nemůžeme brát Bajdu do koupelny, když koupeme holky, protože z nich slizuje krém.
Když odcházíme z domu, musí to být minimálně na 3 hodiny - jinak se Bajda tváří otráveně, že jsme ho nenechali vyspat.
Budu muset Bajdovi založit galerii "ležící, spící", protože takové polohy, na takových místech, s takovou kadencí - to se jen tak nevidí!
Nejen, že Bajda vydává spoustu legračních zvuků, ale ještě se dokáže i legračně tvářit:

Týdení rekapitulace

Co všechno Bajda stihl v prvním týdnu:

abych ho jen nechválila, tak začnu demolicema ;)
Domácí násilí mám zdokumentované:

 

To zahradní, v rámci zachování duševního zdraví, raději nedokumentuju. Co mě nejvíc zamrzelo byly ucvakané květy a poupátka narcisů. Je neuvěritelný, jak rychle stihne provést ty své zahradní úpravy...

Tak teď už jen pochvaly:
slyší na "Bajdo"
ví, co znamená "fuj to" - z Julky je nadějná výcvikářka
sedne si na "sedni"
kadit chodí do jednoho rohu zahrady na geotextilii
počet domácích loužiček se utěšeně zmenšuje
.... je to miláček!!!

Procházky mimo zahradu (hlavně do úvozu) jsou zatím dost komické. Já tlačím kočárek se stojícím miminem (takže se kočár občas překlápí), na stopovačce sedí štěně, které se nechá lákat vpřed pamlskami a cca 10 metrů za námi jde kocour. To samozřejmě ješte víc zpomaluje Bajdu, protože se Čendovi zkouší vetřít do přízně. Pak se Čenda pochlapí a přijde si taky pro pamlsek, ale musí se vyhýbat poskakujícímu Bajdovi, do toho radostně hýká dítě. Pozorovat ty dva jí očividně baví :)
Nejčastější venkovní fotka:

Taky jsme v prvním týdnu zvládli návštěvu veterináře (dnes). Poprvé jel v kufru v kennelce. Ze začátku plakal, ale během těch 5ti minut co trvá cesta i přestal. Asi proto, že začal slintat ;) U veta byl skvělý - na pana doktora vrtěl ocáskem a při vpichu ani nepíp. Dostali jsme tabletku na odčervení a spot on (Advantix).

No, a jsme přihlášeni na mezinárodku v Litoměřicích (24.5.2014), tak jsem na to zvědavá!

S naším miminem tvoří dobrý tandem. Bajda nakouše kartonovou krabici a Klaudis začně požírat nadrobený papír. Dokonce se s ním malá zvládá i přetahovat. Nejraději mu ovšem strká ruku až do krku a to musím říct, že ještě nikdy neplakala, že by jí Bajda příliš stiskl! Samozřejmě je hlídám, ale občas po ní Bajda skáče a ona mu občas šťourá do očí - ovšem na obouch stranách se to obejde bez pláče ;)

Dnes byl také první den, kdy jsme Bajďocha natolik utahali, že jako jediný zůstal doma chrnět a ostatní ještě běhali po zahradě ;). Jinak Bajdovo spaní je fakt sranda - neustále se přesunuje, tak mu říkám "malý cestovatel". Jen mě udivuje, že mu nevadí spát na tvrdé dlažbě.
Nejoblíbenější poloha je zhruba tato:

S kocourem je to na dobré cestě, vzdálenost mezi nimi je už minimální. Bajdovi se parkát dokonce podařilo stoupnout Čendovi na břicho. Čenda má ovšem stále dojem, že Bajda se pohybuje moc rychle a fackami nešetří. Čenda rychle přišel na to, že co Bajda nesní je jeho, takže u misky bývá rušno, což asi Bajdovi připomíná domov, takže baští lepší než na začátku.

Se sousedy z nejbližšího okolí už se Bajda stihl seznámit a samozřejmě sklízí obdiv ;) (jako každé štěně). Vyzvedávání Julky ze školky zvládá naprosto s přehledem (je zavřený v předsíni a může ještě do "malé" koupelny). Včera byl doma sám cca dvě hodiny (Julka na tanečkách) a myslím, že to celé prospal...

Aklimatizace

Během těch pár dnů se u nás Bajda velmi rychle zorientoval a k většině věcem má už jasný postoj.

Nejoblíbenější věcí je zahrada! Tam se Bajda cítí bezpečně a navíc je tam spoustu hraček a jiných lákadel. Nevadí mu tam ani vítr ani déšť. Nevím proč jsem si myslela, že nebude chtít být na zahradě sám. Včera jsem ho poprvé vypustila samotného hned co se probudil, že za ním hned vyběhnu, až dodělám něco doma. Myslela jsem, že maximalne dojde udělat loužičku a bude sedět za dveřmi. Kdepak! Loužička sice proběhla, ale Bajda za dveřmi neseděl. Během těch 5ti minut stihl vzadu u plotu vyhrabat díru, roznosit po trávníku mulčovací kůru ze záhonku a vůbec se dobře bavil a evidentně mu moje přítomnost nescházela.

Další velmi oblíbená "věc" je páníček ;) Jedině ten si s ním dokáže hrát tak po chlapsku a navíc se o Bajdu stará v noci, když panička se stará o tu třetí zajímavost.

Tou je malá Klaudie. Bajda se nechce vzdát představy, že je to náhražka jeho sourozenců. Je přeci zhruba stejně velká, leze taky po čtyřech a umí dělat pěknej kravál. Takže jí oblizuje, což se jí hrozně nelíbí a skáče na ní a už se jí šikula i pokusil nakrýt.

A pak už následují ostatní:
panička, pořád z ní padá nějaké jídlo a chodíme často ven
malá panička, hraje si ráda na přetahovanou a stále říká "fuj to"
kocour Čenda, nechce se nechat pomazlit, ale pak se dá prohnat až k plotu

Méně oblíbená věc je obojek, který Bajda škrábe, když si vzpomene, že ho má. A pak procházky mimo zahradu, kde si ještě není moc jistý a musíme ho přemlouvat, aby ušel ještě malý kousek. Ale obojí se časem lepší a koncem týdne snad ujdeme více než 100 metrů :)

Doma stíhá Bajda už jen spát. Já jsem ráda, že konečně do rodiny přibyl cestovatel, protože místa ke spánku pilně střídá (ani si nestíhám všimnout, že se přesunul). Místo pod gaučem s packama nahoru je ovšem nejoblíbenější (zase se nepodařilo vyfotit, protože jak se zvednu od stolu, tak se Bajda zvedne taky a kouká, co se bude dít).

První víkend

Tak po prvním víkendu musím říct, že Bajda předčil moje očekávání. A taky jsem pár věcí pochopila.

Třeba to, jak o KK často čtu, že "budou s vámi dělat všechno - sportovat, ležet u televize, běhat na procházkách - zkrátka se přizpůsobí."
Netušila jsem, že to znamená to, že přijdeme z venku a Bajda se posadí a kouká. Když ho Julka vybídne ke hře, jde si hrát. Když si ho nevšímáme a každý si jde po své práci, lehne si a chrní. Prostě vždycky chvíli počká, pak vyhodnotí situaci a zaujme polohu. Boží, že?! ;)

Taky jsme záhy zjistili, jaký má krásně zvučný hlas! V sobotu se mu podařilo prasknout nafouknutý balón a i když se moc nevyděsil (Klaudis pak praskla ještě dva), tak si hned v neděli ráno vzpomněl a balónek pěkně "seřval".

Venčení mu taky jde moc dobře a když dodržujeme, že po spánku, jídle a delším hraní se jde ven, tak zvládá skvěle. Samozřejmě to zahrada velmi usnadňuje a jsem šťastná, že jí máme.

Taky téměř vůbec neplakal a poměrně rychle se zabydluje. Za noc s ním chodí páníček jen jednou a Bajda krásně vydrží.

Jediný zádrhel je, vysvětlit Bajdovi i Klaudii, které hračky jsou psí a které dětské :D

První den doma

Včera jsme se konečně dočkali a přivezli jsme si domů nového parťáka.
Cesta byla náročná, jak už to prý u kolií bývá. Ale Bajda zvracel jen dvakrát, ale slintal tak, až jsem se bála, jestli nebude dehydratovaný.
Doma už bylo veseleji - seznámení s kocourem, sousedem i jeho psy. Bašta a pak taky spánek po náročném dni. Zatím se nám krásně daří venčení - ani v noci nezůstala loužička!
Ráno jsme i vyšli na ulici, ale tam se Bajda cítil ještě méně bezpečně, tak zatím pár dní budeme běhat jen po zahradě.
Bajda je úžasně klidný, vždycky jen mrkne co se děje a vyčkává. Nakonec bude z našich dětí ten nejhodnější ;)
Od Andrei jsme dostali velkou krabici jídla, hraček a výbavu. Ani nemluvím o tom, že Bajda má vyřízeno spoustu papírů od průkazu původu po zdravotní vyšetření a čipování. Hlavně jsme ale dostali z Fun dogu klidného a milého psíka, kterého doufáme užít na dlouhá a krásná léta.

První setkání s Bajdou

Dnes jsme byli na dlouho očekávané návštěvě u Bajdy. Strávili jsme tam celé odpoledne a bylo to parádní. Štěnda byla akorát probuzená, když jsme přijeli. Bajda byl trošku vyklepaný, když jsem ho poprvé zvedla do náručí, ale po chvilce se oklepal a s bráchou a ségrami pěkně řádili. Jsou to už malí bojovníci, takže vrčí a poštěkávají, okusují se a skáčou po sobě a samozřejmě si pořádně očuchali a okousali i návštěvu.
U dveří jsme se sešli s budoucími majiteli Allegrie a pak dorazili i paničky od Arta, takže nás tam byla pěkná hromada. Naší Julce se ale nejvíc zalíbila siamka Julinka. Ta se s ní taky začla mazlit, jen jsme vešli do dveří ;) Štěnátka se zatím rychle unavila, takže byl čas i na povídání.
Jenže i když štěnda spala, tak bylo pořád koho drbat a hladit, a tak jsem si pak cestou zpátky uvědomila, že to bohaté pohoštění, co bylo pro nás nachystáno, nakonec zůstalo skoro netknuté. (Když tedy nepočítám naší Julku a brambůrky - její největší zážitek z návštěvy). Taky jsme se snažili fotit mezi tím, co jsme lovili Klaudis a fakt to není legrace, pořídit nějakou nerozmazanou fotku malejch rarachů. Na fotky se ostatně můžete podívat tady. 

Kromě mazlení a pozorování dravé zvěře jsme se taky dozvědeli, co ty naše prcky čeká poslední měsíc u chovatelky. Mají toho hodně: čipování, odběr krve pro testování genetických nemocí, prohlídka očí u MVDr. Beránka v Praze, očkování. No, je toho dost! A to musí ještě stíhat spát, jíst, venčit se, hrát si, mazlit se a růst :)
Nakonec jsme na návštěvě zkejsli tak dlouho, že jsme se navečer potkali s další návštěvou a tou byla chovatelka Daffynky. Takže jsme se dozvěděli další spoustu zajímavých věcí a pak už jsme konečně vyrazili na cestu domů ;)

P.S.: Nejdůležitější bych zapoměla. Předběžně jsme se domluvili, že si Bajdu odvezeme domů v pátek 14. března - jupíí!

Pletení hraček pro psy

Při brouzdání po síti jsem narazila na návod pro pletení hraček pro psy. Výborná činnost pro zkrácení čekání na Bajdu a procvičení mozkových závitů! 

Nejdříve jsem pletla ze starých tepláků, ale je fakt, že fleece je přeci jen lepší. Takže mi muž koupil v Tescu deku za 70 kč a já měla zábavu na pár večerů.

Začala jsem podle tohoto Návodu na pletení. Pochopila jsem to i já a to se pokládám za antitalent na ruční práce :)

Bezkonkurenčně nejobsáhlejší a nejpropracovanější je tato stránka o pletení, uzlech a příbuzných činnostech: Uzly a uzlíky. Tady už mi trochu déle trvalo se do toho dostat. Jakmile jsem se prokousala nelehkým začátkem, tak už to vcelku šlo. Ostatně posuďte sami:

Prvních 8 týdnů života

Než Bajda doroste do věku, kdy si ho budeme moci přivézt domů, zásobuje nás zlatá paní Andrea obden fotkami. Asi ví, že takhle je to čekání daleko snesitelnější a my se tak začínáme s Bajdou seznamovat alespoň vizuálně ;)

Všechny fotky si můžete prohlédnout v sekci "Fotogalerie"...

Vítejte na tomto světě!

V úterý 14. ledna 2014 se to konečně stalo:

Dafča porodila čtyři štěňata -dvě trikolorní fenečky (Algida a Allegria), trikolorního pejseka (Art) a našeho blue-merle pejska (Armani)
Co dodat? Nemám slov! - jsou prostě úplně krásní a náš Bajda nejvíc ;)

Poslední měsíc jsem byla jak na trní. Na sonu sice byly vidět čtyři, ale klidně jich mohlo být osm! Co když to budou jen samé holky? Co když kluci budou jen trikolorní? Jo, je to fuk - zkrátka vezmeme jakéhokoliv kluka! Co když bude blue-merle pejsků víc? Budeme vybírat a to bude asi pěkně těžký - krásný budou všichni! Nebo ti, co budou krásnější budou pro nás příliš divocí. A ti největší pohodáři a mazlové se nám nebudou líbit. Budeme se mi líbit prckům? Co když si nás vybere úplně jiné štěně?!

A vida - krásně se to vyřešilo! Bajda je tam akorát jeden, upletenej ze zbožných přání, pro nás a máme po dilematu!! :) Krásnej je a jelikož je na přání, tak povaha bude taky žůžo, že ;)

Teď už je před námi posledních 8 týdnů trpělivosti a než to propukne!!!