Nejoblíbenější věcí je zahrada! Tam se Bajda cítí bezpečně a navíc je tam spoustu hraček a jiných lákadel. Nevadí mu tam ani vítr ani déšť. Nevím proč jsem si myslela, že nebude chtít být na zahradě sám. Včera jsem ho poprvé vypustila samotného hned co se probudil, že za ním hned vyběhnu, až dodělám něco doma. Myslela jsem, že maximalne dojde udělat loužičku a bude sedět za dveřmi. Kdepak! Loužička sice proběhla, ale Bajda za dveřmi neseděl. Během těch 5ti minut stihl vzadu u plotu vyhrabat díru, roznosit po trávníku mulčovací kůru ze záhonku a vůbec se dobře bavil a evidentně mu moje přítomnost nescházela.
Tou je malá Klaudie. Bajda se nechce vzdát představy, že je to náhražka jeho sourozenců. Je přeci zhruba stejně velká, leze taky po čtyřech a umí dělat pěknej kravál. Takže jí oblizuje, což se jí hrozně nelíbí a skáče na ní a už se jí šikula i pokusil nakrýt.
A pak už následují ostatní:
panička, pořád z ní padá nějaké jídlo a chodíme často ven
malá panička, hraje si ráda na přetahovanou a stále říká "fuj to"
kocour Čenda, nechce se nechat pomazlit, ale pak se dá prohnat až k plotu
Méně oblíbená věc je obojek, který Bajda škrábe, když si vzpomene, že ho má. A pak procházky mimo zahradu, kde si ještě není moc jistý a musíme ho přemlouvat, aby ušel ještě malý kousek. Ale obojí se časem lepší a koncem týdne snad ujdeme více než 100 metrů :)
Doma stíhá Bajda už jen spát. Já jsem ráda, že konečně do rodiny přibyl cestovatel, protože místa ke spánku pilně střídá (ani si nestíhám všimnout, že se přesunul). Místo pod gaučem s packama nahoru je ovšem nejoblíbenější (zase se nepodařilo vyfotit, protože jak se zvednu od stolu, tak se Bajda zvedne taky a kouká, co se bude dít).
Žádné komentáře:
Okomentovat