Bajda šikula

Dnes bych se chtěla s Bajdou jen chlubit: kolik během dvou návštěv cvičáku dostal pochval a jak vznikali fotky s Karlem Landou.

Tak nejdřív cvičák, ten totiž máme jen přes pole :)
Poprvé jsem se dozvěděla o základních pravidlech, která se dodržují a podle kterých se k výcviku přistupuje. A Bajda měl za úkol jen celý prostor prozkoumat a seznámit se s ním. Takže Bajda si vše očichal a prolezl a nejvíc mně překvapil, když si jen tak mýrnyxtýrnyx sám vylezl na kladinu a celou jí přešel - já jen lapala po dechu. On je opravdu velký salámista a ničeho se nebojí, všechno zkusí.

Podruhé jsme probírali přivolání "ke mně" a "k noze". A já jsem pochopila, že na cvičáku se sice cvičí, ale nikoliv psi ale lidi. Teda lidi, ze kterých se mají stát psovodi. A když o tom tak přemýšlím, dává to velký smysl. Bajda je zářným příkladem toho, že vlastně všechno umí, jen se mu to musí správně vysvětlit!
Taky jsme vyzkoušeli jaký bude mít vztah k překážkám. Takže Bajda se opět ke své velké radosti dostal na kladinu a také jsme mu maximálně rozložili veliké áčko. No jasně, přeběhl ho jako nic, ani jsem ho nemusela volat :D

Na potřetí jsme opravili moje chybky při obojím přivolání a protože příští týden cvičák nebude, tak jsme přidali i lehni a Dáša mi vysvětlila, jak by měl ve finále vypadat povel aport. Takže dlouhá cesta před námi. I když! Bajda si žmoulal toho svýho plyšovýho slona a štěkající psy kolem ho vůbec nemohli vyrušit. Taky se vždy tetelím pýchou, když se motá kolem mně a odláká ho příslib pamlsku. Je to takový můj mamánek...
Taky se štěkáním nám to prý půjde velmi lehce ;)

Ze cvičáků mám tedy pocit, že Bajdovi všechno jde, nic ho nerozhází, ničeho se nebojí, paničky se drží, aport donese i pustí, zkrátka nový James Bond v zárodku ;D

Takže pokud mu to já nepokazím bude to super poslušný pes, co si se vším poradí.

A focení - to bylo takové hravé odpoledne. Bajdu to zkraje hned bavilo, hlavně když zjistil, že pamlsky padají nejen ze mně, ale i ze strejdy Karla. Jenže pro focení bylo to jeho nadšení kontraproduktivní. Počítám, že i Karel měl mezi fotkami spoustu těch blížící se rozmazané tlamy ;)
Ale proběhli jsme polem i odkvétajícími pampeliškami (Bajdu obzvlášť baví to pole), snažili se pózovat na zahradě i v úvozu a výsledek můžete vidět ve fotogalerii.

Bajdovi jsou tři měsíce!

Není možná, že máme Bajdu jen měsíc! Přijde mi, jakoby tu s námi byl odnepaměti.
Když koukám na fotky, tak za tu dobu opravdu vyrostl! Což mi sousedé opakovaně potvrzují.

Za ten měsíc jsme krásně stihli socializovat, chodíme sice nejvíc u nás mezi poli a lesy, ale zvládáme dojít vyzvednout Julku ze školky, což je nějakých 20 minut svižné chůze a 30 minut trhané chůze zpět.
Taky jsme byli ve městě, kde Bajda překvapivě rychle pochopil, že tam nemá cenu vítat každého naproti jdoucího člověka. Než jsme došli do městského parku na hřiště, tak byl uťapanej a hned zalehl pod kočárek a byl spokojenej, že má krytí ;).
Dnes na cyklostezce to probíhalo více než dobře, sice ho projíždějíci cyklisti a onlinisti zajímali, ale nikoho, kromě Julky na kole nehonil.
Taky jezdíme občas autem na kratké trasy, což ve většině případou zvládá bez ztráty kytičky (poblití). V současné sestavě jezdí na předním sedadle a zcela bez problému pochopil, že za volantem nemá co dělat. Taky mi, na rozdíl od většiny chlapů, do řízení nekecá ;).

Je vidět, jak Bajda postupně získává jistotu, když míjíme štěkajícího psa za plotem, tak už tolik nevystřeluje vpřed ve snaze utéci. Vlak už je úplně v pohodě, náklaďáky zato ještě nějaký čas budeme muset trénovat. Zatím se Bajda netváří, že by byl nějaký velký milovník vody, ale čumák přeci jen smočí. Kaluže ovšem obchází obloukem a dostat ho do deště je úkon téměř nadlidský.

Ovšem pokud je pěkné počasí je úkon nadlidský dostat ho domů. Je spokojený venku na zahradě, čučí do polí nebo se zlobí s kocourem a když už je velká nuda, tak zapluje do nového pelechu. Když ho volám domů, tak se na mě dívá tím pohledem  "Co zas otravuješ? Tady je mi nejlíp!"

Co se ostatních psů týká, tak v nejbližším okolí je jen jeden, který se opravdu, ale opravdu nechce s Bajdou kamarádit. Ostatní psi jsou v pohodě a největší kamarád je s Bendžím a Ebynou (což jsou sourozenci), s kterýma řádí a oni se rádi nechají ke hře zlákat.

S kocourem už jsou taky jedna ruka. Teď se situace trošku obrátila a na procházkách je to Čenda, kdo provokuje. Taky už se od kocoura nechá odvolat, což je skvělé a častěji ho pouštím ze stopovačky. Pěkně se drží kolem nás. Taky s povely jsme pokročili, kromě ke mně a sedni, což už je rutina, začal po velkém přemlouvání poslouchat na  lehni, zůstat (jen kousek), dát pac (na třetí pokus pochopil!)

A jestli Čenda je největší parťák a zdroj zábavy venku, tak doma je to určitě Klaudie. Tvoří spolu vcelku úspěšný gang, kdy Klaudi vyhazuje věci ze šuplíků a za zády jí stojí Bajďocha a co se mu líbí, odnáší v zubech k dalšímu zpracování ;) Taky se dělí o hračky, jídlo a pelech. Jen tý mámy je furt málo pro oba ;)

Bajdův desátý týden

Desátý týden Bajdova života a druhý týden v novém domově. Hrozně to utíká, dle slov sousedů nám pes roste jak z vody a opět jsme zažili s Bajdou spoustu věcí:
V pondělí jsem aplikovala spot on a v sobotu jsem našla první klíště.
Zjistili jsme, že v dešti Bajda na procházky chodit opravdu nechce.
Bajda nechce chodit čůrat ani uprostřed noci a odmítá opustit pelech.
Tudíž vydrží bez venčení od půl desáté do půl šesté.

Nejoblíbenější kamarád je strejda Bendží (ohař x berňák).
Bajda je pes vítací, vrhá se ke všem lidem, kteří nás míjejí na procházce.
Zvládli jsme se seznámit s vlakem, potokem, hlavním tahem na Mladou Boleslav a vesnickými čokly za plotem.
Poznali jsme se s ještě více sousedy a jejich psy (Bajda se zamiloval do pudlice Lízy).
V druhém týdnu Bajda přišel na to, že procházky jsou fajn a už nepotřebuje přemlouvat po cestě.
Bajda stále nepřišel na to, že nemá šlapat na kocoura nebo mu jednou to oko fakt vyškrábne (dnes proběhl jeden velmi úspěšný kocourův pokus).
Čenda přišel na to, že nechat se honit Bajdou na procházkách je vlastně docela sranda.

Klaudie přišla na to, že když nepřestane strkat prsty do Bajdova oka, dostane štípanou pusu (doslova!).
Bajda začal jíst 3 x za den a úplně to stačí (začal se na jídlo těšit).
Když se Bajda bojí, přijde se mazlit za paničkou a jeho tělo se tím prodlouží cca o jeden metr (a tím se kolem mě snaží omotat).
Bajda i Klaudie mají stejné oblíbené hračky: pet lahev, víčka od přesnídávky, knížky (jen Klaudie listuje a Bajda okusuje).
Nemůžeme brát Bajdu do koupelny, když koupeme holky, protože z nich slizuje krém.
Když odcházíme z domu, musí to být minimálně na 3 hodiny - jinak se Bajda tváří otráveně, že jsme ho nenechali vyspat.
Budu muset Bajdovi založit galerii "ležící, spící", protože takové polohy, na takových místech, s takovou kadencí - to se jen tak nevidí!
Nejen, že Bajda vydává spoustu legračních zvuků, ale ještě se dokáže i legračně tvářit:

Týdení rekapitulace

Co všechno Bajda stihl v prvním týdnu:

abych ho jen nechválila, tak začnu demolicema ;)
Domácí násilí mám zdokumentované:

 

To zahradní, v rámci zachování duševního zdraví, raději nedokumentuju. Co mě nejvíc zamrzelo byly ucvakané květy a poupátka narcisů. Je neuvěritelný, jak rychle stihne provést ty své zahradní úpravy...

Tak teď už jen pochvaly:
slyší na "Bajdo"
ví, co znamená "fuj to" - z Julky je nadějná výcvikářka
sedne si na "sedni"
kadit chodí do jednoho rohu zahrady na geotextilii
počet domácích loužiček se utěšeně zmenšuje
.... je to miláček!!!

Procházky mimo zahradu (hlavně do úvozu) jsou zatím dost komické. Já tlačím kočárek se stojícím miminem (takže se kočár občas překlápí), na stopovačce sedí štěně, které se nechá lákat vpřed pamlskami a cca 10 metrů za námi jde kocour. To samozřejmě ješte víc zpomaluje Bajdu, protože se Čendovi zkouší vetřít do přízně. Pak se Čenda pochlapí a přijde si taky pro pamlsek, ale musí se vyhýbat poskakujícímu Bajdovi, do toho radostně hýká dítě. Pozorovat ty dva jí očividně baví :)
Nejčastější venkovní fotka:

Taky jsme v prvním týdnu zvládli návštěvu veterináře (dnes). Poprvé jel v kufru v kennelce. Ze začátku plakal, ale během těch 5ti minut co trvá cesta i přestal. Asi proto, že začal slintat ;) U veta byl skvělý - na pana doktora vrtěl ocáskem a při vpichu ani nepíp. Dostali jsme tabletku na odčervení a spot on (Advantix).

No, a jsme přihlášeni na mezinárodku v Litoměřicích (24.5.2014), tak jsem na to zvědavá!

S naším miminem tvoří dobrý tandem. Bajda nakouše kartonovou krabici a Klaudis začně požírat nadrobený papír. Dokonce se s ním malá zvládá i přetahovat. Nejraději mu ovšem strká ruku až do krku a to musím říct, že ještě nikdy neplakala, že by jí Bajda příliš stiskl! Samozřejmě je hlídám, ale občas po ní Bajda skáče a ona mu občas šťourá do očí - ovšem na obouch stranách se to obejde bez pláče ;)

Dnes byl také první den, kdy jsme Bajďocha natolik utahali, že jako jediný zůstal doma chrnět a ostatní ještě běhali po zahradě ;). Jinak Bajdovo spaní je fakt sranda - neustále se přesunuje, tak mu říkám "malý cestovatel". Jen mě udivuje, že mu nevadí spát na tvrdé dlažbě.
Nejoblíbenější poloha je zhruba tato:

S kocourem je to na dobré cestě, vzdálenost mezi nimi je už minimální. Bajdovi se parkát dokonce podařilo stoupnout Čendovi na břicho. Čenda má ovšem stále dojem, že Bajda se pohybuje moc rychle a fackami nešetří. Čenda rychle přišel na to, že co Bajda nesní je jeho, takže u misky bývá rušno, což asi Bajdovi připomíná domov, takže baští lepší než na začátku.

Se sousedy z nejbližšího okolí už se Bajda stihl seznámit a samozřejmě sklízí obdiv ;) (jako každé štěně). Vyzvedávání Julky ze školky zvládá naprosto s přehledem (je zavřený v předsíni a může ještě do "malé" koupelny). Včera byl doma sám cca dvě hodiny (Julka na tanečkách) a myslím, že to celé prospal...

Aklimatizace

Během těch pár dnů se u nás Bajda velmi rychle zorientoval a k většině věcem má už jasný postoj.

Nejoblíbenější věcí je zahrada! Tam se Bajda cítí bezpečně a navíc je tam spoustu hraček a jiných lákadel. Nevadí mu tam ani vítr ani déšť. Nevím proč jsem si myslela, že nebude chtít být na zahradě sám. Včera jsem ho poprvé vypustila samotného hned co se probudil, že za ním hned vyběhnu, až dodělám něco doma. Myslela jsem, že maximalne dojde udělat loužičku a bude sedět za dveřmi. Kdepak! Loužička sice proběhla, ale Bajda za dveřmi neseděl. Během těch 5ti minut stihl vzadu u plotu vyhrabat díru, roznosit po trávníku mulčovací kůru ze záhonku a vůbec se dobře bavil a evidentně mu moje přítomnost nescházela.

Další velmi oblíbená "věc" je páníček ;) Jedině ten si s ním dokáže hrát tak po chlapsku a navíc se o Bajdu stará v noci, když panička se stará o tu třetí zajímavost.

Tou je malá Klaudie. Bajda se nechce vzdát představy, že je to náhražka jeho sourozenců. Je přeci zhruba stejně velká, leze taky po čtyřech a umí dělat pěknej kravál. Takže jí oblizuje, což se jí hrozně nelíbí a skáče na ní a už se jí šikula i pokusil nakrýt.

A pak už následují ostatní:
panička, pořád z ní padá nějaké jídlo a chodíme často ven
malá panička, hraje si ráda na přetahovanou a stále říká "fuj to"
kocour Čenda, nechce se nechat pomazlit, ale pak se dá prohnat až k plotu

Méně oblíbená věc je obojek, který Bajda škrábe, když si vzpomene, že ho má. A pak procházky mimo zahradu, kde si ještě není moc jistý a musíme ho přemlouvat, aby ušel ještě malý kousek. Ale obojí se časem lepší a koncem týdne snad ujdeme více než 100 metrů :)

Doma stíhá Bajda už jen spát. Já jsem ráda, že konečně do rodiny přibyl cestovatel, protože místa ke spánku pilně střídá (ani si nestíhám všimnout, že se přesunul). Místo pod gaučem s packama nahoru je ovšem nejoblíbenější (zase se nepodařilo vyfotit, protože jak se zvednu od stolu, tak se Bajda zvedne taky a kouká, co se bude dít).

První víkend

Tak po prvním víkendu musím říct, že Bajda předčil moje očekávání. A taky jsem pár věcí pochopila.

Třeba to, jak o KK často čtu, že "budou s vámi dělat všechno - sportovat, ležet u televize, běhat na procházkách - zkrátka se přizpůsobí."
Netušila jsem, že to znamená to, že přijdeme z venku a Bajda se posadí a kouká. Když ho Julka vybídne ke hře, jde si hrát. Když si ho nevšímáme a každý si jde po své práci, lehne si a chrní. Prostě vždycky chvíli počká, pak vyhodnotí situaci a zaujme polohu. Boží, že?! ;)

Taky jsme záhy zjistili, jaký má krásně zvučný hlas! V sobotu se mu podařilo prasknout nafouknutý balón a i když se moc nevyděsil (Klaudis pak praskla ještě dva), tak si hned v neděli ráno vzpomněl a balónek pěkně "seřval".

Venčení mu taky jde moc dobře a když dodržujeme, že po spánku, jídle a delším hraní se jde ven, tak zvládá skvěle. Samozřejmě to zahrada velmi usnadňuje a jsem šťastná, že jí máme.

Taky téměř vůbec neplakal a poměrně rychle se zabydluje. Za noc s ním chodí páníček jen jednou a Bajda krásně vydrží.

Jediný zádrhel je, vysvětlit Bajdovi i Klaudii, které hračky jsou psí a které dětské :D

První den doma

Včera jsme se konečně dočkali a přivezli jsme si domů nového parťáka.
Cesta byla náročná, jak už to prý u kolií bývá. Ale Bajda zvracel jen dvakrát, ale slintal tak, až jsem se bála, jestli nebude dehydratovaný.
Doma už bylo veseleji - seznámení s kocourem, sousedem i jeho psy. Bašta a pak taky spánek po náročném dni. Zatím se nám krásně daří venčení - ani v noci nezůstala loužička!
Ráno jsme i vyšli na ulici, ale tam se Bajda cítil ještě méně bezpečně, tak zatím pár dní budeme běhat jen po zahradě.
Bajda je úžasně klidný, vždycky jen mrkne co se děje a vyčkává. Nakonec bude z našich dětí ten nejhodnější ;)
Od Andrei jsme dostali velkou krabici jídla, hraček a výbavu. Ani nemluvím o tom, že Bajda má vyřízeno spoustu papírů od průkazu původu po zdravotní vyšetření a čipování. Hlavně jsme ale dostali z Fun dogu klidného a milého psíka, kterého doufáme užít na dlouhá a krásná léta.