úterý 28. října 2014

Náš první výstavní podzim

Úspěch na Olomoucké speciálce mě tak nadchnul, že jsem se dokopala zase něco připsat na blog :)

Takže: Speciální výstava při EV v Olomouci, 25.10.2014, pro nás byla premiérou ve třídě mladých, kde už jde o medaile! Po dvou VN1 posudcích z Litoměřic a Mladé Boleslavi získal Bajda na speciálce V1 a CAJC! Náhle se z něj stal čekatel junior žampión...


Po tom, co jsem viděla známky u dlouhosrtstých kolií, které Dina Korna posuzovala před námi, to byl opravdu šok! Ale velmi příjemný - málem mi slza ukápla. Že ten náš kovaný puberťáček - samá ruka, samá noha - se líbí i někomu dalšímu než mě ;)

Navíc parťákem ve třídě nám byl Galenit Leneli, kterého jsme potkali už v Bolce a tam mi oproti Bajdovi připadal velmi statný, dospělý, krásný...Takový, že jsem si říkala, že kdyby takhle dospěl i Bája, byla by to nádhera. Navíc má Galenit sympatické majitele...

Po nudném čekání na výstavě se Bajda velmi vyřádil u babičky v Lužné se Sárou a to byla asi nejlepší odměna vůbec...


Nicméně toto bylo jen rozehřívací kolo. Hned následující víkend nás čeká pražské kombo DuoCACIB a koncem listopadu zase klubové kombo v Mladé Boleslavi. A tam musíme určitě, protože si bude moci Bajdu předvést i Julka a ta se na to obrovitánsky těší. Ještě, že mě děti podporují a tatínek tam musí podlehnout přesile ;)

středa 23. července 2014

Život se psem -- původni text )

Blogy vetsinou vznikaji díky věcem, po kterých toužíme, o kterých sníme. Blogujeme, když si představujeme, plánujeme a toužíme po svém snu. A tak většina blogů skončí jakmile se náš sen splní. Už nemusíme snít a přemítat, můžeme žít svůj sen a blog ztrácí smysl....

Bajdovi bylo v pondělí půl roku! Už čtyři měsíce si žijeme náš (můj) sen ;)

V půli roce už máme za sebou výměnu mléčných zubů a Bajda začíná zvedat nožičku a přestává místy poslouchat. Začíná nám ta puberta brzy.

Už od čtyřech a půl měsíce začal hlídat a vypadá to, že to vzal za svojí hlavní povinnost, z čehož nemá radost tatínek, když Bajda krutě hlídá i ve dvě ráno, pak v půl čtvrté a i v šest, kdy k sousedům přijíždějí první řemeslníci...


Jinak život s Bajdou obnáší samé radosti. Děti ho milujou, hlavně naše malá. Velkou posloucha hned po me nejvic a ví, že od ní může čekat jen dobré. Kdežto malá je nezmar, ale zase jí může beztrestně okusovat, když se po něm válí a tak jsou spokojení oba. Naše dvě mimina :)


Taky už jsme s Bajdou byli u babičky na Slovensku. Cestu zvádnul v kennelce v kufru auta na jedničku. Jak jinak. Seznámení s místními pejsky proběhlo nad očekávání dobře. Nakonec měla větší radost Sarah Britany z Malého města, téměř dvouletá NO, než Majka - čtyřletý raťafák z útulku. Přeci jen se mladí víc vyřádili. Navíc jako bonus Sára naučila Bajdu, že voda v Dunaji je naprosto v pořádku a cáchat se v ní je veliká sranda. Bajda z toho byl sice dost vyřízenej, ale zato nám pěkně ukázal, jak umí pást a zdatně vyháněl Sáru z vody, protože mu to přeci jen přišlo podezřelé :D


Učení ho taky baví - jen nesmí být moc vedro a moc zvěře v okolí :) Ale je fakt, že i když honí zajíce i srny, tak se po pár set metrech tryskem vrací, aby se ubezpečil, že je vše v pořádku a pak zase vyráží do polí.

Také jsem od června přestala krmit Bajdu granulemi a přešla jsem na syrové maso. Zatím pořád ještě zkoušíme a hledáme co jemu i mně bude vyhovovat, ale je to na dobré cestě. Před 14ti dny jsem zapoměla Bajdovi na snídani rozmrazit maso, tak dostal granule a koukal do misky dost nechápavě i když je nakonec sežral. Také se postupem sezóny ukazuje, že Bajda je nejen masožrout, ale i ovocežrout. Začal třešněmi, pokračuje jahodami, špendlíky a uvidíme jestli se pustí na podzim i do švestek. Naopak rybíz byl na něj asi moc kyselý a malinou taky pohrdl.


V nejbližší době náš čekají na cvičáku stopy, na což se moc těším a chci s Bajdou taky zkusit nějaké pasení. V srpnu pak mezinárodka v Boleslavi a uvidíme co vymyslíme na podzim...

čtvrtek 17. července 2014

Život se psem

Teď jsem dopsala takový krásný a dlouhý příspěvek. Jen jsem to psala asi moc dlouho na to, aby se to kruci někde uložilo :((

Takže dnes už jen ve zkratce dle fotek a snad až mě přejde zlost, že jsem to nejdřív nezkopírovala do mejlu jako obvykle.

Bajda od 4,5 měsíce urputně hlídá!


Bajda miluje děti, ale tuhle malou nejvíc!


Bajda byl na Slovensku. Vše proběhlo na jedničku + si zaplaval v Dunaji a pásl Sáru.



Z ovoce Bajda nejí jen červený rybíz ;)




neděle 1. června 2014

První výstava

V sobotu 24. května jsme vyrazili do Litoměřic na naší první výstavu.
Velmi milé setkání s paničkami rodičů našeho Bajdy a kromě rodičů se Bajda potkal i se sestřičkou Algidou (a tetou Viti).

Získali jsme ocenění VN1, ale že bych z toho byla nadšená, to nejsem. Opět jsem podlehla svým idealistickým představám, že se od rozhodčího dozvím něco, co sama jako laik nejsem schopná vidět.

Jenže jsem se dozvěděla toto: 4 měsíční pes, dobře se vyvíjející. Ještě ne zcela pevně umístěna varlata v šourku. Pes se dobře pohybuje.

Řekněte mi něco co nevím! Že se dobře pohybuje nevím jak rozhodčí, paní Libuše Ubrová zjistila, protože jsme ani nedostali příležitost oběhnout kruh. Jen jsme promenádovali před její židlí (z které se mimochodem po celou dobu nezvedla). Zuby a koule osahával pán (nevím kdo to byl), rozhodčí na Bajdu ani nesáhla.
No, napoprvé nic moc.

Naštěstí si to aspoň užili moje holky. S tatínkem jely do Litoměřic vlakem a mezi pejskama je to bavilo :)

neděle 4. května 2014

Bajda šikula

Dnes bych se chtěla s Bajdou jen chlubit: kolik během dvou návštěv cvičáku dostal pochval a jak vznikali fotky s Karlem Landou.

Tak nejdřív cvičák, ten totiž máme jen přes pole :)
Poprvé jsem se dozvěděla o základních pravidlech, která se dodržují a podle kterých se k výcviku přistupuje. A Bajda měl za úkol jen celý prostor prozkoumat a seznámit se s ním. Takže Bajda si vše očichal a prolezl a nejvíc mně překvapil, když si jen tak mýrnyxtýrnyx sám vylezl na kladinu a celou jí přešel - já jen lapala po dechu. On je opravdu velký salámista a ničeho se nebojí, všechno zkusí.

Podruhé jsme probírali přivolání "ke mně" a "k noze". A já jsem pochopila, že na cvičáku se sice cvičí, ale nikoliv psi ale lidi. Teda lidi, ze kterých se mají stát psovodi. A když o tom tak přemýšlím, dává to velký smysl. Bajda je zářným příkladem toho, že vlastně všechno umí, jen se mu to musí správně vysvětlit!
Taky jsme vyzkoušeli jaký bude mít vztah k překážkám. Takže Bajda se opět ke své velké radosti dostal na kladinu a také jsme mu maximálně rozložili veliké áčko. No jasně, přeběhl ho jako nic, ani jsem ho nemusela volat :D

Na potřetí jsme opravili moje chybky při obojím přivolání a protože příští týden cvičák nebude, tak jsme přidali i lehni a Dáša mi vysvětlila, jak by měl ve finále vypadat povel aport. Takže dlouhá cesta před námi. I když! Bajda si žmoulal toho svýho plyšovýho slona a štěkající psy kolem ho vůbec nemohli vyrušit. Taky se vždy tetelím pýchou, když se motá kolem mně a odláká ho příslib pamlsku. Je to takový můj mamánek...
Taky se štěkáním nám to prý půjde velmi lehce ;)


Ze cvičáků mám tedy pocit, že Bajdovi všechno jde, nic ho nerozhází, ničeho se nebojí, paničky se drží, aport donese i pustí, zkrátka nový James Bond v zárodku ;D

Takže pokud mu to já nepokazím bude to super poslušný pes, co si se vším poradí.

A focení - to bylo takové hravé odpoledne. Bajdu to zkraje hned bavilo, hlavně když zjistil, že pamlsky padají nejen ze mně, ale i ze strejdy Karla. Jenže pro focení bylo to jeho nadšení kontraproduktivní. Počítám, že i Karel měl mezi fotkami spoustu těch blížící se rozmazané tlamy ;)
Ale proběhli jsme polem i odkvétajícími pampeliškami (Bajdu obzvlášť baví to pole), snažili se pózovat na zahradě i v úvozu a výsledek můžete vidět ve fotogalerii.

neděle 13. dubna 2014

Bajdovi jsou tři měsíce!

Není možná, že máme Bajdu jen měsíc! Přijde mi, jakoby tu s námi byl odnepaměti.
Když koukám na fotky, tak za tu dobu opravdu vyrostl! Což mi sousedé opakovaně potvrzují.



Za ten měsíc jsme krásně stihli socializovat, chodíme sice nejvíc u nás mezi poli a lesy, ale zvládáme dojít vyzvednout Julku ze školky, což je nějakých 20 minut svižné chůze a 30 minut trhané chůze zpět.
Taky jsme byli ve městě, kde Bajda překvapivě rychle pochopil, že tam nemá cenu vítat každého naproti jdoucího člověka. Než jsme došli do městského parku na hřiště, tak byl uťapanej a hned zalehl pod kočárek a byl spokojenej, že má krytí ;).
Dnes na cyklostezce to probíhalo více než dobře, sice ho projíždějíci cyklisti a onlinisti zajímali, ale nikoho, kromě Julky na kole nehonil.
Taky jezdíme občas autem na kratké trasy, což ve většině případou zvládá bez ztráty kytičky (poblití). V současné sestavě jezdí na předním sedadle a zcela bez problému pochopil, že za volantem nemá co dělat. Taky mi, na rozdíl od většiny chlapů, do řízení nekecá ;).

Je vidět, jak Bajda postupně získává jistotu, když míjíme štěkajícího psa za plotem, tak už tolik nevystřeluje vpřed ve snaze utéci. Vlak už je úplně v pohodě, náklaďáky zato ještě nějaký čas budeme muset trénovat. Zatím se Bajda netváří, že by byl nějaký velký milovník vody, ale čumák přeci jen smočí. Kaluže ovšem obchází obloukem a dostat ho do deště je úkon téměř nadlidský.

Ovšem pokud je pěkné počasí je úkon nadlidský dostat ho domů. Je spokojený venku na zahradě, čučí do polí nebo se zlobí s kocourem a když už je velká nuda, tak zapluje do nového pelechu. Když ho volám domů, tak se na mě dívá tím pohledem  "Co zas otravuješ? Tady je mi nejlíp!"


Co se ostatních psů týká, tak v nejbližším okolí je jen jeden, který se opravdu, ale opravdu nechce s Bajdou kamarádit. Ostatní psi jsou v pohodě a největší kamarád je s Bendžím a Ebynou (což jsou sourozenci), s kterýma řádí a oni se rádi nechají ke hře zlákat.




S kocourem už jsou taky jedna ruka. Teď se situace trošku obrátila a na procházkách je to Čenda, kdo provokuje. Taky už se od kocoura nechá odvolat, což je skvělé a častěji ho pouštím ze stopovačky. Pěkně se drží kolem nás. Taky s povely jsme pokročili, kromě ke mně a sedni, což už je rutina, začal po velkém přemlouvání poslouchat na  lehni, zůstat (jen kousek), dát pac (na třetí pokus pochopil!)


A jestli Čenda je největší parťák a zdroj zábavy venku, tak doma je to určitě Klaudie. Tvoří spolu vcelku úspěšný gang, kdy Klaudi vyhazuje věci ze šuplíků a za zády jí stojí Bajďocha a co se mu líbí, odnáší v zubech k dalšímu zpracování ;) Taky se dělí o hračky, jídlo a pelech. Jen tý mámy je furt málo pro oba ;)

neděle 30. března 2014

Bajdův desátý týden

Desátý týden Bajdova života a druhý týden v novém domově. Hrozně to utíká, dle slov sousedů nám pes roste jak z vody a opět jsme zažili s Bajdou spoustu věcí:
V pondělí jsem aplikovala spot on a v sobotu jsem našla první klíště.
Zjistili jsme, že v dešti Bajda na procházky chodit opravdu nechce.
Bajda nechce chodit čůrat ani uprostřed noci a odmítá opustit pelech.
Tudíž vydrží bez venčení od půl desáté do půl šesté.



Nejoblíbenější kamarád je strejda Bendží (ohař x berňák).
Bajda je pes vítací, vrhá se ke všem lidem, kteří nás míjejí na procházce.
Zvládli jsme se seznámit s vlakem, potokem, hlavním tahem na Mladou Boleslav a vesnickými čokly za plotem.
Poznali jsme se s ještě více sousedy a jejich psy (Bajda se zamiloval do pudlice Lízy).
V druhém týdnu Bajda přišel na to, že procházky jsou fajn a už nepotřebuje přemlouvat po cestě.
Bajda stále nepřišel na to, že nemá šlapat na kocoura nebo mu jednou to oko fakt vyškrábne (dnes proběhl jeden velmi úspěšný kocourův pokus).
Čenda přišel na to, že nechat se honit Bajdou na procházkách je vlastně docela sranda.



Klaudie přišla na to, že když nepřestane strkat prsty do Bajdova oka, dostane štípanou pusu (doslova!).
Bajda začal jíst 3 x za den a úplně to stačí (začal se na jídlo těšit).
Když se Bajda bojí, přijde se mazlit za paničkou a jeho tělo se tím prodlouží cca o jeden metr (a tím se kolem mě snaží omotat).
Bajda i Klaudie mají stejné oblíbené hračky: pet lahev, víčka od přesnídávky, knížky (jen Klaudie listuje a Bajda okusuje).
Nemůžeme brát Bajdu do koupelny, když koupeme holky, protože z nich slizuje krém.
Když odcházíme z domu, musí to být minimálně na 3 hodiny - jinak se Bajda tváří otráveně, že jsme ho nenechali vyspat.
Budu muset Bajdovi založit galerii "ležící, spící", protože takové polohy, na takových místech, s takovou kadencí - to se jen tak nevidí!
Nejen, že Bajda vydává spoustu legračních zvuků, ale ještě se dokáže i legračně tvářit: